Sägemühle

Sägemühle při Weissmühle č.p. 1 je na Bezděkovském potoce druhým nejvýše položeným mlýnem, respektive pilou poháněnou vodní silou. Sägemühle patřilo k Weissmühle, obě díla měla společného majitele.

Po 2. světové válce objekt zanikl a dnes jej připomínají jen zříceniny obvodového zdiva, které se nachází asi 20 m od rozcestí mezi odbočkou na pastvinu a cestou přes potok k Orlovu. Pila byla poháněna vrchní vodou z mlýnského rybníka, který se nachází hned nad samotnou pilou.

Sägemühle při Weissmühle č.p. 1 - technická data z roku 1930

majitel: Jiří Bauer
1 kolo na vrchní vodu
množství vody: 0,12 m³/s
spád: 3 m
normální výkon vodního díla: 3,1 koňských sil

Podařilo se dohledat pouze jednu fotografii pily, ze které je patrno, že se jednalo pouze pilu na zpracování dřeva z okolních lesů.

ledňáček říční (Alcedo atthis) patří do řádu srostloprstí, čeledi ledňáčkovitých.

Po většinu roku samotářsky žijící a přísně teritoriální pták je menší než kos (16–17 cm, v rozpětí křídel měří 24–26 cm a dosahuje hmotnosti mezi 40–45 g). Létá rychle, střelhbitě, přímo rychlý (dokáže dosáhnout i rychlosti vyšší jak 45 km/h) a dá se při něm relativně snadno určit. Při letu prudce mává křídly. Za letu pronikavě volá „ tiiiiiit “ nebo „ tiity “, při vyrušení opakované „ titititi “. Způsobem života je ledňáček vázán na čistou vodu potoků a řek.

Hnízdo si vyhrabává do kolmých písčitých břehů, chodba vedoucí k hnízdící jamce bývá 5 cm široká a až 1 m dlouhá. Hrabe ji zobákem a nožkami, což trvá déle než týden. Na konci je kulovitá komůrka pro hnízdo.

Hlavní potravou ledňáčka jsou ryby o velikosti 7 cm. Loví je v průzračných vodách a to tak, že z vyvýšených míst (např. větve) letí střemhlav na kořist a často se i potopí. Ledňáček svou kořist dokáže omráčit úderem o větev a pak ji polyká hlavou napřed. Za den sní okolo 25 g ryb. Nestrávené rybí kůstky a šupiny vyvrhují v malých oválných chuchvalcích. V malé míře se v jeho potravě objevuje i vodní hmyz a obojživelníci. Vidíte‑li ledňáčka s rybou drženou v zobáku za ocas, pak to znamená, že ji nechce pozřít, ale chystá se ji odevzdat samičce nebo mláďatům. Mláďata však zpočátku krmí hmyzem, jeho larvami a podobnou měkkou potravou, pak plevelnými rybkami.

Ledňáček říční je mezi milovníky přírody právem přezdíván „létající drahokam“.

Následující zastavení

26.09.2013 - při odpolední procházce za houbami při Bezděkovském potoce v rájovském lese jsem zaslechl ledňáčka a nevadila mu ani nedaleká motorová pila, reagoval jen na naši přítomnost