Mlýnské Domky
 |
Zaniklá víska byla založená v lučinatém údolí 2 km jižně od Nové Vsi. Součástí obce byly dva mlýny, Untere Mühle (Dolní mlýn) – Mühlseffn č.p. 76 a Obere Mühle (Horní mlýn) – Wamsermühle č.p. 73. Oba mlýny měly jedno mlýnské kolo a oba byly poháněny vrchní vodou, každý ze svého mlýnského rybníka. Wamsermühle se nacházel v bezprostřední blízkosti mlýnského rybníka a odtud pak odpadem (příkop, kterým byla odváděna voda z mlýna) byla odváděna voda do dalšího mlýnského rybníka, z něhož voda přiváděná pomocí náhonu poháněla Mühlseffn. Na jaře 1938 Wamsermühle vyhořel a nebyl už nikdy opravován a zprovozňován.
K Mlýnským Domkům patřil ještě jeden mlýn, Kaspermühl, který se nacházel nad Mlýnskými Domky. Jeho mlýnské kolo roztáčela voda z pramenů z Kamenného vrchu (Niklasberg), která byla rovněž soustředěna do mlýnského rybníka nad mlýnem. Činnost Kaspermühl byla ukončena koncem 20. let 20. století, proto tento mlýn není zmiňován v Seznamu vodních děl z roku 1930.
Roku 1930 měla obec, která byla místní částí Nové Vsi, 20 usedlostí. Osada postupně zanikla po roce 1945.
 |
Dnes je prostor osady zčásti zarostlý křovím a zčásti proměněn v pastviny. Zaniklé osídlení připomínají pouze nevelké části zdiva jednoho z mlýnů - Untere Mühle (Dolní mlýn) – Mühlseffn č.p. 76, ukryté pod stromy a v hustém křoví mezi rybníkem a cestou. Zachovány a nově upraveny byly pouze dva mlýnské rybníky.
Technická data mlýnů z roku 1930
Obere Mühle (Horní mlýn) Wamsermühle č.p. 73
majitel: Josef Wamser
množství vody: 0,09 m3/s
spád: 4,1 m
normální výkon vodního díla: 3,2 koňských sil
Untere Mühle (Dolní mlýn) Mühlseffn č.p. 76
majitel: Josef Magerl
množství vody: 0,08 m3/s
spád: 4,4 m
normální výkon vodního díla: 3 koňské síly
čáp černý (Ciconia nigra)
je méně známým zástupcem z řádu brodivých ptáků čeledi čápovitých.
Od čápa bílého se liší zbarvením, způsobem života, hnízděním a částečně i průběhem tahu a zimováním. Žije a hnízdí skrytě, nejčastěji v odlehlých a tichých zákoutích rozsáhlých lesních celků hor a podhůří, řidčeji i v nížinách, vždy ale v místech, kde nachází dostatek potoků a řek bohatých na ryby. Hnízdo z klacků a větví bývá schováno v lesích v korunách starých stromů. Pro stavbu hnízda si převážně vybírá silné buky ve starých a rozvolněných smíšených porostech, vzácně zahnízdí i na skalách. Dožívá se věku přes 15 let.
Jeho potrava je téměř výlučně živočišná – hlavní podíl připadá na ryby, které jsou v ní zastoupeny více než u čápa bílého. Loví ale také žáby, mloky, vodní hmyz a hady, méně pak drobné savce a ptáky. Loví převážně v mělkých vodách – většinou v lesních potocích a horských bystřinách. Za potravou je ochoten letět i dvacet kilometrů od hnízda.
Druh je ohrožen úbytkem hnízdních biotopů a poškozováním stávajících, přímým pronásledováním a rušením na hnízdištích, znečištěním vod a kontaminací potravy. V Česku je řazen mezi silně ohrožené ptáky.